Dekonstrukce konstrukce - David Hanvald v Berlínskym modelu Inženýr malby, tak by se snad dal charakterizovat David Hanvald. Tedy pokud by slovo inženýr nemělo v sobě trochu divnou konotaci. Nicméně, pro Berlínskej model se uvažovalo o dvou “vypreparovaných“ formálních řešeních. Buď hodně po stěnách, kde se dá, dát Davidovy papíry s různými seskupeními Tahů. Druhá varianta se nabízela s použitím rámů, ta nakonec zvítězila. Šlo o to, jak David prarafrázuje a reinterpretuje modernistická díla, tak se taky zakoukal na Sigmara Polkeho, toho hodně dobrého německého malíře, který určitým způsobem experimentoval obsahově i formálně s médiem malby. V tomto případě ho zajímaly konstrukce blindrámů, které prosvítají pod Polkeho obrazy dělanými na umělohmotné fólie. David inspirovaně sestavil velké rámové polkeovské konstrukce, kdy jednotlivé rámy jsou obalené plátnem s akcentem barevných gestických Tahů. Tyto sestavené konstrukce vystavil. V Berlínskym modelu jsme, David a já, pak pracovali s rozloženými jednotlivými rámy, které se dekonstruktivně použily pro celkovou instalaci. Ta měla tři „vrstvy“. Shluk rámů byl umístěn do výlohy, průhledné z ulice, ze vchodu i zevnitř kvelbu. Některé rámy byly srovnané a vyrovnané a opřené v rohu místnosti, s jinými zase byla udělaná minimalistická, obrazová instalace na stěnu. Zkrátka, taková stupňovaná inženýrskokreativní dekonstruktivisticky-konstruktivní hra.